Reakční rada města, aneb jak radní komentují náš volební program
9. 10. 2010
Argument proti opozici - lži, polopravdy a zamlžování informací.
Svým článkem "Rada města v reakci na volební program nezávislých - lídr p. Schierl" v Toužimských novinách č. 5/2010, na stránce 8, Rada města Toužim reaguje na volební program SNK Změna pro Toužim (dále jen "SNK Změna").
Reakce rady města, tedy lidí v současném vedení města, se dala očekávat, neboť předvolební prezentace otištěná v týž Toužimských novinách, na stránce 3, musela být pro současné vedení města krajně nepříjemná, neboť po dlouhé době na stránkách „jejich“ novin poukázala na některé poměrně závažné prohřešky toužimské samosprávy a také na úskalí volebního systému. Nepřekvapila ani forma reakce, místo věcného vyvrácení kritizovaných věcí se zmohla pouze na jejich trapné zamlžení na základě polopravd, lží a hloupých pomluv.
Jak reagovat na takovou „reakci“? Rozhodně ne stejným způsobem, na naší straně stojí pravda, podpořená ověřitelnými fakty.
Nechť si pak každý čtenář sám ověří fakta a udělá si na jejich základě svůj vlastní úsudek.
Z názvu a kontextu článku je zřejmé, že reakce je vedena zejména proti jediné osobě - p. Jiřímu Schierlovi, který je na kandidátní listině uveden jako první v pořadí.*
Již první odstavec reakce rady města začíná lží, když se pisatel snaží čtenáři podsunout, že na těchto internetových stránkách "Toužimské listy" se nachází článek s názvem "Sdružení nezávislých kandidátů změna pro Toužim č. 3",
Programové body volebního programu SNK Změna byly sestaveny a formulovány společně, za aktivní účasti většiny kandidátů SNK Změna, nikoliv jen jedinou osobou, jak se v úvodu dalšího odstavce opět snaží pisatel čtenáři lživě podsunout. Jak pisatel "zjistil", že jde o plané sliby? Rovněž zjištění pisatele, že "...také se přihlásil k tomu, že nepodporuje revitalizaci náměstí.", je vskutku zajímavé. Jak k němu pisatel dospěl?
O něčem takovém není v napadeném článku ani slovo, naopak. Byť nepřímo, ale zcela jasně je to obsaženo třeba ve VIZI PRO 21. STOLETÍ. Nebo je rozbité náměstí znakem prosperujícího místa pro kvalitní život?
V dalším textu se pisatel pokouší vytvářet konstrukci, že nerespektováním rozhodnutí zastupitelstva způsobil, že nemohla být včas podána žádost o dotaci na obnovu náměstí v roce 2008.
Jak to bylo s náměstím? S iniciativou na regeneraci náměstí J. z Poděbrad přišel v minulosti právě p. Schierl, ještě jako zpravodaj státní památkové péče, následně vznikla již v roce 1999 iniciativa, podpořená dalšími lidmi, ale tu město ignorovalo – viz Příloha 1. Později, v roce 2004, začalo vedení města připravovat vlastní záměr, a to svým specifickým způsobem, který snad oprávněně kritizujeme, tedy bez účasti veřejnosti i příslušných orgánů samosprávy. Hotová koncepce obnovy náměstí byla sice předložena k veřejnému "připomínkování", ovšem s tím, že se na vedením města vytvořené koncepci nebude nic měnit. Ta se ovšem nakonec přeci jen změnila, s příchodem nového projektanta, a stejným způsobem byla navržena jiná koncepce. Již v úvodu bylo vedení města tehdejší komisí rady města Toužim pro kulturu, památky a cestovní ruch upozorněno na některé skutečnosti, které by měly být při vytváření koncepce, zpracovávání studie a následně i projektu zohledněny, aby byla zamýšlená obnova efektivní a účelná, a aby také prošla následným schvalovacím řízením. Zmařeno bylo projednávání studie na zastupitelstvu 21.6.2007, kdy byla diskuse ukončena i na základě zavádějících informací – viz např. počet parkujících automobilů vzhledem k vyprojektované kapacitě parkovacích míst, tvrzení, že místní komunikace na náměstí je silnicí I. třídy). I ostatní aktivity na toto téma byly liché, připomínky nebyly brány vážně a vůbec se jimi nikdo nezabýval a komise byla radou města zrušena (Usnesení RM Toužim č. 25/2007 ze 17.12.2007, bod A13)). Také potom se někteří občané prostřednictvím člena zastupitelstva p. Schierla pokoušeli dále o problémech jednat, ale marně, další diskuse mohla být vedena již jen mimo samosprávu, prostřednictvím občanské iniciativy v rámci správních řízení v souladu se zákonem. Také tady si neodpouští rada města svůj komentář, když se snaží čtenářům podsouvat, že někdo nerespektoval usnesení zastupitelstva. Zde jasně pisatel prokazuje svoji hlubokou neznalost zákona o obcích a právního řádu. Rozhodnutí zastupitelstva může práva občanů omezit pouze v jasně vymezených případech, a ty jsou jen dva. Zde pisatel účelově lže a podsouvá čtenáři zkreslené a zavádějící informace s jasným cílem někoho zdiskreditovat.
Co k tomu dodat? Proč město neuspělo následně, při opakovaných žádostech o dotaci z ROPu na obnovu náměstí? Protože v roce 2008 včas nepodalo žádost o dotaci? To snad ne! Každá žádost prochází hodnocením, kvalitní projekty postupují, méně kvalitní propadají. Není náhodou zakopaný pes taky tady? A ještě jedna věc. Kdyby již od samého začátku vedení města spolupracovalo a nechovalo se vůči svému poradnímu a iniciativnímu orgánu (tj. komisi pro kulturu, památky a cestovní ruch) i aktivním občanům a některým členům samosprávy přezíravě, mohlo být náměstí dávno obnovené.
Shazovat vinu na někoho, kdo má možná větší zájem na kvalitní a efektivní obnově náměstí, než celá rada města, je dost silná káva.
Podivná argumentace pisatele pokračuje i v další části odstavce, kde si bere na mušku bod volebního programu SNK Změna - šanci pro zámek. Zde, jak píše "podotýká", že i p. Schierl "...se svou nečinností postaral o devastaci celé této nemovitosti." Tuto nehoráznou lež staví na tom, že p. Schierl při prodeji zámku odstoupil ze zastupitelstva, místo, aby podal na neplatnost smlouvy žalobu. Co k tomu dodat:
a) Důvodem rezignace byl postoj 13 z 15 členů zastupitelstva při projednávání prodeje zámku dne 17. ledna 1999. Po upozornění právě p. Schierla, že s prodejem zámku není vše v pořádku, nereagovali a klidně odsouhlasili prodej zámku. Po tomto bylo opakovaně podáno trestní oznámení, které však státní zastupitelství na základě písemného prohlášení většiny členů zastupitelstva – viz Příloha 2, že prodej zámku byl ze strany města v pořádku, odložilo. Za této situace, po totálním selhání zastupitelstva, p. Schierl rezignoval, další setrvávání mezi hluchými a slepými nemělo smysl. O kvalitě zastupitelstva se následně přesvědčil i náhradník, p. Mgr. Klein.
b) Za nastalé situace bylo další usilování o otevření kauzy zámek netaktické, nastalým stavem, který nikdo neřešil, tedy neplatností kupní smlouvy vznikla jistá šance, jak zámek získat pro město v budoucnosti zpět, ovšem až po výměně tehdejšího vedení města. Kdyby byl zámek znovu řešen, byl by opět prodán stejnému majiteli, ovšem tentokráte zcela legálně, a tím by byl jeho osud zcela jistě zpečetěn definitivně.
c) Jak po roce 1998 a i po změně ve vedení města v roce 2002 byl činěn tlak na řešení problematiky zámku, iniciativa ovšem přicházela zejména od p. Schierla a dalších občanů mimo zastupitelstvo. Položme si otázku. Proč současné vedení města začalo řešit neplatnou kupní smlouvu až v roce 2009, po více než deseti letech? Proč po celou dobu odmítalo případ otevřít? Když si uvědomíme, co kauzu zámek od roku 1998 provázelo (zneužití pravomoci veřejného činitele, vědomé porušení zákona, porušení povinnosti při správě cizího majetku, finanční škoda, škoda na nemovitém majetku města) a kdo všechno v ní figuroval a kdo řídil, a dodnes řídí město, je odpověď asi zřejmá – viz Příloha 3.
Rada města pokračuje ve své reakci na předvolební prezentaci SNK Změna, a hledá při čtení volebních programů ostatních stran a hnutí nějaké pomluvy a "jeho finty"!? Smysl tohoto sdělení je trochu zmatečné, nicméně zapadá velmi dobře do celé konstrukce "reakce".
Rada města sděluje, že neví, kdo je považován za přeběhlíka, když sám p. Schierl kandidoval za stranu ČSSD.
a) P. Schierl kandidoval v roce 1994 a 1998 jako bezpartijní na kandidátce ČSSD, od roku 2002 již jen vždy jako nezávislý kandidát SNK Změna pro Toužim, je třeba také dodat, že strana ČSSD v Toužimi zanikla a nebylo a ani dnes není možné za ní kandidovat.
b) Pokud jde o radou zmiňované přeběhlíky, je třeba se podívat o čtyři léta zpět a konfrontovat tehdejší realitu s tou dnešní. Samozřejmě, každý má právo na vývoj, může být "pomýlený". Ve své konstrukci rada města směšuje jabka a hrušky. Ono totiž nejde ani tak o to, kdo kde kandiduje, ale hlavně o to, za jakou ideou stojí, a co prosazuje. Jestliže pak někdo otočí o 180 stupňů, tedy v řeči komunální politiky přejde z opozičního tábora k vládnoucímu, je třeba se nad takovou změnou zamyslet. Co radním poradit? Ať si vezmou a porovnají prezentace volebních stran a seznamy kandidátů, kteří za nimi stojí, před čtyřmi roky a nyní. Možná na to přijdou sami a konečně budou vědět i oni.
V následujícím odstavci „reakce“ pisatel rozvíjí svou teorii o jakýchsi neukojených ambicích a patrné závisti! Nějak se v tom ovšem ztrácí poučení pisatele, "...že o všech záležitostech, ať kádrových či ekonomických rozhoduje celé zastupitelstvo." Jestliže z každého řádku článku, jak čtenáři podsouvá pisatel, „…je patrná závist a neukojené ambice…“, pak by to bylo dobré nějak vysvětlit, třeba na větě "Zlepšení úrovně života na vesnici."? Nebo je to patrné z toho, že někdo kandiduje na nějaký post? Spíše to vypadá, že někdo není schopen se vyrovnat s rovnou soutěží a s tím, že někdo realizuje své právo nebo volební program, který mu nejsou zrovna moc po chuti. Nebo nemůže zkousnout fakt, že může existovat opozice? Že někdo nedrží „linii strany“? Z pisatelova článku je něco patrné. Co to je, to si snad každý na základě faktů domyslí sám.
Pokračování „reakce“ rady města je vskutku opravdovým vyvrcholením arogance a nejapným vtipem!
Je-li pisatelem rada města, pak je s podivem, že si není vědoma toho, že by nikdo nikdy neměl nějaké pochybnosti a že tyto nikomu nesdělil! Pisatel tedy zřejmě na jednáních zastupitelstva nikdy nebyl nebo na nich spí. Jinak si toto prohlášení nelze rozumně vysvětlit.
Opravdu rada města nic neví o cenzuře, nic neví o zatajování informací, porušování práv a zákonů? V tom případě je pak asi někdo hluchý a slepý! A je třeba mu zřejmě trochu osvěžit paměť, takže zpět k faktům. Proč pisatel lže v případě odměn a proč do toho zatahuje dva jmenované občany? Evidentně chce odvést pozornost čtenáře od jádra problému. Takže Vážení pisatelé:
a) Ve zveřejněném internetovém usnesení Rady města Toužim č. 21/2009 z 16.11.2009, pod bodem A 9), stojí: „Odměny členům komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva města Toužim, finanční dar pro p. starostu a členy rady, odměnu pro ředitele TSM Toužim a vedoucího BH a Teplárenství ve výši dle zápisu.“
Ptám se:
1) Proč je informace neúplná? Je hospodaření s rozpočtem obce tajné?
2) Proč je usnesení (na webu města navíc ještě dále účelově upravené), formulováno právě tímto způsobem?
3) Je to náhoda?
b) Proč se členové rady srovnávají s oběma jmenovanými občany. Co je podle nich na odměnách obou jmenovaných podezřelé či divné? Nic! Tito občané si snad své odměny odsouhlasili sami sobě? Určitě ne! Tak proč se pisatel jimi vůbec zaštiťuje?
c) Proč pisatel lže - informace uvedená v zápise rady města a v reakci rady města se zásadně rozcházejí! Zápis je sice občanům nedostupný, ale lze jej získat písemným podáním žádosti o informace u městského úřadu.
d) Proč není řádně zdůvodněno poskytnutí finančních darů dotčeným funkcionářům v příslušném usnesení?
e) Je to normální, že funkcionáři sami sobě udělují dary?
f) Jsou na tom dotčení funkcionáři sociálně tak špatně, že si musí udělovat dary? Řádné odměny jim již nestačí? Proč si nenechali udělit odměny od nadřízeného orgánu, tedy od zastupitelstva?
g) Proč si přilepšují zrovna v okamžiku, kdy je ekonomika na dně, kdy mnozí z Vás jsou na podpoře, bez práce?
A konečně, proč se vše pokoušeli zatajit před zastupitelstvem a jeho kontrolním orgánem?
To vše je snad normální? Ano, na zbohatnutí to možná není, ale nenormální, nesprávné a netransparentní to je!
Že si pisatel není vědom pochybných převodů obecního majetku? A co záměry na převody nemovitého majetku, které místo zastupitelstva, které je k tomu výhradně a zjevně zmocněno zákonem o obcích, projednává a schvaluje právě rada města? A že za 8 let "...došlo k několika prodejům nepotřebných pozemků..."? To snad nemyslí vážně! Vždyť jich byly za tu dobu desítky! Jaký smysl mají další v reakci pisatelem uvedené informace je zřejmé, opět zamlžit podstatu problému. K tomu zřejmě slouží zmínka o auditech. Kdo byl někdy na jednání zastupitelstva a viděl, jak se taková závěrečná zpráva auditorů donedávna "projednávala", ví své.
Ale zpět k převodům. Spor má dvě základní roviny:
a) právního výkladu - někteří si vysvětlují příslušné paragrafy zákona o obcích po svém, a ani samotné dozorové orgány včetně ministerstva vnitra nejsou schopny spor rozhodnout, výklad zákona může totiž podat pouze soud. A přestože již k této problematice existuje soudní rozhodnutí, někteří to stále ignorují.
b) respektování práva - jednak jednotlivých členů zastupitelstva i občanů. Akt záměru je vyjádřením vůle obce převést (tj. prodat, směnit, darovat) nemovitý majetek obce. Z logiky věci je to akt zásadnější, než rozhodování komu majetek bude převeden. Proto má záměr projednávat zastupitelstvo, a to i proto, že k tak závažnému rozhodnutí by se měla vyjádřit i veřejnost. A to lze jen na zastupitelstvu a nikoliv v radě (ta jedná ze zákona neveřejně), navíc při projednávání záměru by měly být určeny všechny důležité parametry takového převodu - cena a další podmínky, aby mohli občané podávat své nabídky. Způsobem, který v současné době uplatňuje město Toužim je z části rozhodovacího procesu vyřazeno zastupitelstvo i veřejnost, je hrubě porušeno jejich právo rozhodovat a nebo se k takové věci vyjadřovat! A že to ostatním členům zastupitelstva nevadí a svého práva se vzdali? To je jejich problém! Ale nemají právo upírat toto právo ostatním! Nebo snad ano? Pokud nechtějí rozhodovat a nechají to za sebe činit jiné, pak jsou v samosprávě tak trochu zbyteční a neměli do zastupitelstva raději vůbec kandidovat!
Celý problém má však ještě jeden aspekt, a to dost závažný. Pokud je převod majetku obce proveden jinak, než stanovuje zákon, je takový převod od počátku neplatný. Vraťme se ještě zpět k zámku. I zde přeci převod proběhl sice podle vůle většiny "v pořádku", ale ne tak, jak stanovuje zákon. Dokonce došlo k převodu na katastru a k dalšímu prodeji, bez problémů. Pak však přišel soud a ejhle, stávající majitel o svůj majetek rázem přišel. Ptám se. Kdo ze zastupitelů dá ruku do ohně, že se toto nestane i v případě ostatních převodů obecního majetku, když tu dodnes není jistota správného postupu? Co pak řeknou těm, kteří v dobré víře získali nějakou obecní nemovitost a pak o ni bez náhrady přijdou? Kdo nahradí případné škody? Bylo takovým dobrým zvykem, že ve sporných případech se jednalo tak, aby riziko nebo případná škoda byly nejmenší. Řídíme se tím?
A ještě jedna věc, když už s tím pisatel ve své reakci operuje. Tvrdí, že za posledních 8 let nikomu z rady či zastupitelstva města nebyl prodán žádný majetek města. Nelže? Stačí se ovšem podívat do oficiálních usnesení zastupitelstva (v těch upravených na webu ovšem nemusíte najít příslušné informace), třeba na usnesení č. 1/2009 z 5.3.2009. Další lež.
Neví snad rada města nic o porušení práva na svobodný přístup k informacím, nic o porušení práva na pořizování záznamů z jednání zastupitelstva? Tedy konkrétně, byla rada města přítomna na jednání zastupitelstva 17. června 2010? Opravdu tam k ničemu nedošlo? Nebylo v tomto případě podáno trestní oznámení na Policii ČR pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby?
A závěr reakce rady města v konfrontaci se skutečností a fakty snad již nepotřebuje komentáře. Ten si snad už každý udělá sám. Kdo tu vlastně prezentuje co.
Jiří Schierl,
notorický závistivec s neukojenými ambicemi,
věčný přeběhlík, ten, co nerespektuje usnesení zastupitelstva
Poznámky:
*) Je zde patrná podobnost s jiným vyjádření rady města v minulosti, kdy podobným způsobem komentovala účast některých občanských iniciativ ve správním řízení kolem obnovy toužimského náměstí. Tehdy se pokusila veřejnosti podsunout dezinformaci, že v řízení vystupovala pouze jediná osoba, samozřejmě opět s cílem tuto zdiskreditovat. Jen pro vysvětlení, tato osoba v řízení vystupovala jako statutární orgán účastníka řízení, nikoliv sama za sebe, jako fyzická osoba, což by ani nešlo, a plnila svou povinnost vyplývající ze stanov zastupující organizace.